Čendovinky - Moje milé rodinky, přečtěte si novinky:

Rodinné pasy



Představujeme tradiční české Velikonoce, jako inspiraci pro nadcházející sváteční dny


Prožijte svátky jinak, v tichosti, bez komerčního tlaku. Prožít je pomaleji a opravdu jen se svými nejbližšími.


Na zelený čtvrtek, dej si něco zeleného, nehádej se a buď štědrý

To praví tradice, a i s koronavirem v zádech to není těžké. Na oběd špenát nebo hrachovou polévku, dodá tělu potřebné vitamíny. Celkově se snažte do stravy zařadit co nejvíce čerstvé zeleniny a bylinek. Posílíte tělo a barevný talíř prospěje i dobré náladě.

Dnes utichají zvony a pro křesťany je to začátek Velikonočního tridua. Dnes podle bible Ježíš Kristus usednul k poslední večeři.

Poslední večeře, nástěnná malba z 15. století, jejímž autorem je Leonardo da Vinci. Nachází se v refektáři dominikánského kláštera u milánského kostela Santa Maria delle Grazie.






Velký pátek, smutek v srdcích, ale i den plný magické síly


Od roku 2016 je Velký pátek státním svátkem, dnem volna.

Velký pátek připomíná utrpení Ježíše Krista, jeho cestu na vrch Golgota, ukřižování a také jeho pohřeb. V tento den jsou křesťanské kostely prostě zdobené a při liturgiích se čtou Pašije. Bohoslužby probíhají od tří hodiny odpoledne, protože to je dle historických pramenů čas, kdy byl Ježíš ukřižován. Na Velký pátek se rovněž drží půst, nemělo by se tedy jíst žádné maso.

Z tradic se nesmí nijak hýbat se zemí, ani kopat, orat nebo kypřit záhony. Nesmí se prát prádlo, pralo by se v Kristově krvi. Dále se nesmí nic půjčovat, aby daná věc nebyla v zajetí magických sil. Které v tento den pronikají na povrch a mají velkou moc. Hovoří se, že se země otevírá a je možné nalézt poklady.

Dle lidových tradic se ráno má člověk jít umýt do potoka, aby získal sílu.






Bílá sobota, den ticha a Zmrtvýchvstání

Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy.

Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.

V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.

Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.

Co se jedlo na Bílou sobotu? Než zapadlo slunce, ještě platil půst. Proto se k obědu jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek.






Boží hod velikonoční

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Boží hod vždy připadá na první neděli po jarním úplňku.

Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi které už se po skončení půstu mohou jíst. V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigílii.

Kostely jsou zavřené, ale řada farností připravuje on-line bohoslužby.

Pokud patříte k těm, kdo tyto historické zvyky a tradice rád dodržuje, pak vás určitě potěší, že hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.

Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce. Letos budete muset zůstat jen u barvení vajíček. Ačkoli koledníky neočekávejte. Tento lidový zvyk i v malé míře přinese velikonočního ducha do každé domácnosti a pár kousků potěší a manuální práce pozvedne na duchu, i když byste zůstali jen u jedné kraslice.

Co se na Velikonoční neděli jedlo? Především posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka. Velikonoční oběd i úzkém kruhu rodiny může být příjemný.

Zůstaňte raději doma, zavolejte si a podpořte se na dálku!








Velikonoční pondělí

Tento svátek snad nejvíce postihnou opatření proti šíření koronaviru!

Pondělí už pak patří hlavně světským oslavám a částečně navazuje i na předkřesťanskou dobu a její zvyky a tradice spojené s příchodem a oslavou jara.

Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození, a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem. Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice.

Pomlázka je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Koledníci letos zůstávají také doma, musíte se spolehnout pouze na ty z vlastní domácnosti!

Co se jí na Velikonoční pondělí? Obvyklý bývá slavnostnější masový oběd po ukončeném půstu, nechybějí ani všudypřítomná vajíčka. K obědu se podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky. K snídani se jí beránci, mazance nebo také velikonoční jidáši.



Projekt Rodinné pasy je financován těmito kraji:

 

info@rodinnepasy.cz

www.rodinnepasy.cz