Čendovinky - Moje milé rodinky, přečtěte si novinky:

Rodinné pasy



Milovníci PC her pozor! V Poličce se otevře pařanské doupě!


Víte, jak vypadal první notebook, nejstarší palmtop, „subnotebook“ nebo starý hrací automat? Máte doma herní konzoli? Znáte počítačové hry, které se hrály před třiceti lety? Přijďte a vyzkoušejte si je! Interaktivní výstava zachycuje historii výpočetní techniky od počátků do poloviny 90. let 20. století. Čeká vás tu Prince of Persia, Doom nebo Lemmings.
RetorgamingV poličském muzeu najdete od 25. ledna 2020 takzvané pařanské doupě, tedy hernu s historickými počítači, s herním automatem i s moderními PC se mulátory se stovkami her. To vše je součástí výstavy Retrogaming - počátky počítačů u nás, na které mohou tatínkové a dědové současné generaci ukázat, na čem a co, hráli oni.

Pamětníci si mohou připomenout velké herní hity od Pac-Mana a Space Invaders přes Prince of Persia nebo třeba Cannon Fodder až po Doom a Street Fighter II. Řada her si zachovala svoji hratelnost dodnes, a tak si i ti nejmladší návštěvníci, zvyklí na dokonalou grafiku a zvuk, s chutí zahrají Dynablaster, Lemmings nebo Vroom.

Prince of PersiaPozornost je věnována počítačovým hrám a domácím počítačům a konzolím z 80. let jak československým tak i zahraničním. Zavzpomínáte nejen na hry, ale budete moci posoudit, jak moc se proměnila počítačová technika i grafika. Seznámíte se s herními hity, s dobovými herními časopisy a problematikou pirátství. Dozvíte se plno technických informací i zajímavostí.

Výstava Retrogaming trvá až do 26. dubna 2020.








Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!


Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie.

Tajemství masopustních masek
Nejočekávanějším masopustním dnem bylo úterý, kdy „chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Masky zvířat se v Evropě užívaly po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například strakatý, žena, Žid, slaměný, ras, Turek, bába s nůší, medvěd nebo kobyla. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a pro­to bylo někde zvykem je dělit na červené - pěkné a černé - škaredé. Pokud by vás masopustní masky zajímaly blíže, udělejte si výlet do některého z muzeí, které je vystavuje. Jedno z nich je v Hlinsku, v památkové rezervaci Betlém, druhé najdete v Milevsku a třetí v Zákupech.

Průvody maškar obvykle chodily od domu k domu, přičemž se zpívalo, tanco­valo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním "pochováním basy", které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.

Masopusty prvního únorového víkendu

Za tradičním masopustním veselím se vydejte na Veselý Kopec u Hlinska. V 10:00 hodin bude slavnostně uděleno povolení k obchůzce, tento obřad bude zopakován ještě jednou ve 13:00 hodin, následně průvod masek vykročí mezi jednotlivé roubené objekty. U každé roubenky masky zatancují obřadní kolečko. Během obchůžek uvidíte pěkně zblízka všechny tradiční masky: laufra, ženu, turky, slaměné, rasa s kobylou, kominíky i kramáře. Během obchůzky se však musíte připravit i na jejich žerty, ke kterým například od pradávna patří pomazání obličeje zvláštním mazadlem anebo "zajištění plodnosti" ženám. V 15:00 hodin se masky shromáždí k závěrečnému obřadu, přednesou masopustní testament, v němž budou vzpomenuty hříchy, jichž se dopustila maska kobyly. Maska kobyly pak bude obřadně poražena a masopustní obchůzku ukončí veselý tanec všech masek.

Veselý průvod masek se chystá v sobotu také v Hustopečích. Akce odstartuje v deset hodin dopoledne a nebude chybět tradiční průvod fašankových masek, který vyrazí do ulic o půl jedenácté. To by to ovšem nebyla Jižní Morava aby neteklo víno proudem! A právě u příležitosti nasopustu se otevřou hustopečské vinné sklípky. Každý, kdo dorazí na masopustní průvod do 10:00 v masce, dostane skleničku a koštovací lístky na víno zdarma! Vinné sklepy se otevřou s odbitím poledne. K tanci i poslechu bude hrát skupina Noví kaskadéři a zájemci navíc ochutnají také zabijačkové speciality.

Ovšem i v Praze se bude slavit masopust, kdy se do ulic pražských Letňan po roce opět vrátí masopustní veselí. Rej masek a masopustní průvod budou v sobotu 1. února. Zahájení je v 10.30 hod. před letňanskou radnicí. Chybět nebudou stánky s občerstvením a zabijačkové hody.

Tradice zapsaná v UNESCO
Masopustní obchůzky na Hlinecku byly zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Ve vesnicích Hamry, Studnice a Vortová si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci v téměř nezměněné podobě. Dodnes se zde například za masky převlékají pouze muži a masky si udržují podobu popsanou již před sto lety.

Na Hlinecko se vypravte v době konání tradičních masopustů - jeden z nich proběhne v sobotu 1. února na Veselém Kopci, v obci Hamry si maškary zadovádí 8. února, pozlobit domácí i přespolní si maškary troufnou v Jeníkově a okolí 15. února, ve Vortové je zastihnete 22. února a posledním rozloučením s průvodem strakatých, slaměných, Židů, rasů, Turků, medvědem i kobylkou bude 25. února v Hlinsku.